MNOŽENÍ
AFRICKÝCH FIALEK
Pěstování afrických fialek není složité, ale vyžaduje také dodržování určitých pravidel pro množení. Opět je vše o tom, že mě vyhovuje jeden vyzkoušený způsob, někomu jinému jiný - co pěstitel, to jiný způsob.
lístečky a rozesázené mladé rostlinky
Fialky lze vypěstovat několika způsoby:
1) fialku zakoupíme v obchodě již jako kvetoucí - i takováto rostlina vyžaduje ošetření, aby nebyla pouze na "jedno" použití (např. postřik proti škůdcům, které můžete s sebou přinést a přenést na rostliny ze sbírky - NUTNÁ!!! izolace a karanténa alespoň měsíc u veškerých rostlinek a lístečků, které si domů přineseme, potom také je nutné přesazení rostliny - jsou pěstované v rašelinovém substrátu za pomoci hormonů, přesadíme po zakrácení kořenů do čerstvé zeminy a dáme do karantény - samozřejmě, že otrháme květy, na kterých může být škůdce, nebo toto neprovedeme, avšak vystavujeme se riziku zanesení škůdce)
2) množení listovými řízky nebo jejich částmi
3) oddělením dceřinných rostlin
4) zmlazením staré rostliny
5) výsevem nebo pomocí buněčných částí
2) listové řízky nebo jejich části - je zřejmě nejznámější a nejpoužívanější způsob množení fialek, který používám i já. Lístky máme buď čerstvé-odebrané, nebo takové, které jsme obdrželi např. poštou. Lístečky z poštovních zásilek nejprve nechám nevybalené (měly by nejlépe být zabaleny v zipových sáčcích s označením) cca 2 hodiny, aby se aklimatizovaly na pokojovou teplotu a mezitím si připravím všechno potřebné k ošetření (skalpel, žiletku – já používám raději skalpel, lépe se s ním manipuluje a nerezne, kalíšky s vodou a alobalem na přetažení, stimulátor a fix se samolepkami na popis). Poté postupně lístečky vybaluji (pokud jsou povadlé, což se mi nikdy nestalo…, namočíme je cca na hodinku do vlažné vody, aby se vzpamatovaly, pak opatrně osušíme) (já veškeré lístečky obdržené poštou nebo i odebrané, nejdříve namočím do slabého roztoku hypemanganu nebo roztoku proti savým a žravým škůdcům, protože i s lístečky si můžete domů zavléct škůdce). Po osušení (pozor na pomíchání odrůd!!!) lístečky ať mnou odebrané nebo obdržené ošetřím způsobem uvedeným na fotografiích..
na fotografiích je způsob zakořeňování ve vodě, ale jiní pěstitelé používají k zakořeňování agroperlit nebo mech (toto je výhodné u mini a mikromini odrůd), při nedostatků místa na policích lze také použít k zakořenění tzv. zipové sáčky s troškou vody nebo vlhkým mechem
nebo je také možno sázet rovnou do zeminy, ale u mě se tento způsob neosvědčil (je velmi těžké ohlídat správnou zálivku a vlhkost).
Pokud nejsou lístečky v zipových sáčcích, dávám vše do pokojových skleníčků, z důvodu lepšího udržení příznivých podmínek – vlhkost a teplota a pravidelně kontroluji.
Po vytvoření dostatečně velkých kořínků ve vodě nebo mechu sázím do směsi pro mladé rostlinky do malých !!! květináčků, ne příliš hluboko a opět vrátím do skleníčků. Zalívám, velmi dobře hlídám vlhkost ve skleníčku (pokud se sráží na víku, otřu a mírně pootevřu větrací otvory). U některých odrůd se malé rostlinky objevují velice brzy – během 10-14 dnů, u jiných si můžeme počkat i několik měsíců. Když mají rostlinky alespoň dva páry pravých listů, můžeme je oddělit od matečního lístku a zasázet do samostatných květníčků. Pokud se jedná o vzácnější odrůdu a mateční lístek je v pořádku, lze jej znovu použít pro druhou generaci množení.
U pestrolistých odrůd jsou mladé rostlinky bílé, nažloutlé, růžové s malým nebo téměř žádným podílem zelené
rostlinky málo vybarvené rostlinky vhodné k odsazení
a takové rostlinky nelze od matečního lístku odsadit, nemají nic, co by je vyživovalo a uhynuly by. Rostlinky pestrolistých odrůd odsazuji až tehdy, když rostlinky mají minimálně ½ až 2/3 zelené listové plochy, která jim zaručí dostatečnou výživu. Pokud se mi stane, že uhyne mateční lístek pestrolístků dřív, než mají dostatek chlorofylu, pokouším se je zachránit ve skleníčcích a mírným přihnojením. Je možné i takovéto rostlinky zachránit, ale většinou jsou velice neduživé a velká úspěšnost nebývá.
3) oddělení dceřinné rostlinky – je další možnost, jak můžeme získat nové rostlinky. Občas se stane, že rostlina vytvoří boční odnož, kterou lze použít k namnožení, bude mít stejnou genetickou výbavu jako mateční rostlina, tzn. bude naprosto identická. Dceřinné rostliny vyrůstají buď z kořenů mateční rostliny, nebo místo květních stvolů v paždí mladých listů. Pokud vyrůstají z kořenů je odsazení jednodušší – mateční rostlinu vyklepneme z květníku a odnož opatrně oddělíme a sázíme každou samostatně. Pokud vyrůstá v paždí listů, počkáme , až má několik párů pravých listů a pak opatrně vylomíme. Taková rostlinka nemá kořeny, proto postupujeme jako v případě zakořeňování listů. Také tyto rostlinky jsou identické s mateční. Tyto dceřinné rostlinky bývají poněkud „pomačkané“ jak se tlačily s mateční rostlinou, ale po odsazení rychle získají normální vzhled.
Ještě je jeden způsob množení dceřinnými rostlinami, využívaný hlavně pro množení vzácných chimér: opatrně seřízneme mateční rostlině vrcholek tak, aby na kmínku zůstala alespoň jedna řada lístečků, které zajistí výživu, řez poprášíme práškem z dřeveného uhlí kvůli dezinfekci, necháme mírně zaschnout a zavlažíme a dáme do skleníčku nebo přetáhneme mikrotenovým sáčkem, kvůli udržení vlhkosti. Po nějakém čase se objeví v místě řezu malinké rostlinky, počkáme až mírně odrostou a dále pokračujeme jako při množení dcerkami – odlomíme a dáme zakořenit. Vršek rostliny zakořeníme – ulámeme spodní řadu listů, abychom vytvořili malý krček, poprášíme stimulátorem a dáme jako listový řízek zakořenit do vody nebo perlitu a pak sázíme.
malinké rostlinky (rostlina upadla na zem a poškodil se vrchol)
Je také možnost množení dcerkami vyrostlými na květních stvolech - ale nebývá moc velká úspěšnost, opět lze využít při množení chimér. Odřízneme květní stvol (takový, u kterého jsou co největší palístky) i s nakvetlými květy, květy odstraníme, našikmo seřízneme, poprášíme stimulátorem a dáme zakořenit. Také tyto rostlinky jsou identického vzhledu, jako rostlina, z níž jsme odebrali květní stvol.
zakořeněný květní stvol s malou rostlinkou
Ráda bych při množení chimér a vzácných fialek vyzkoušela pěstování pomocí „Keiki Grow“ gelu, ale prozatím ho nemám k dispozici. Až ho koupím, vyzkouším a budu vás seznamovat s výsledky.
4) ještě je také určitým způsobem pěstování "zmlazení staré rostliny", kdy stará rostlina má již dlouhý krček - vyklepneme z květináče, odstraníme starou zeminu, kořeny zakrátíme na 1/3 a zasadíme a zasypeme i holý krček, nebo rostlinu uřízneme i s částí krčku, olámeme spodní řadu listů a dáme zakořenit např. do vody přes alobal a po vyrašení kořenů zasadíme a máme krásnou mladou rostlinu.
5) také je možné pěstovat fialky pomocí výsevů a tkáňových kultur, ale já ani jeden způsob nevyužívám – semeny se používá hlavně při šlechtění nových odrůd, kdy pečlivým výběrem rodičovských rostlin a znalostí základů genetiky (přenosu genetických informací na potomstvo) lze dosáhnout pečlivou prací (záznamy, poznámky, identifikace apod…) kýženého, námi vysněného výsledku. Pokud ale zkřížíte co se dá, bude to vždy věc náhody a nikdy nebudete mít představu co vám vznikne. Navíc je tato metoda zdlouhavá, semínka jsou velice drobná. Po vyrašení rostlinek se musí několikrát přesadit a počkat až vykvetou. Poté výraznou selekcí vyberete rostliny, které vyhovují vašemu záměru a ony si minimálně po 3-5 generací množení listy musí udržet svoje vlastnosti, aby se dalo říci, že máte novou odrůdu. Množení pomocí tkáňových kultur využívají hlavně velké firmy, které potřebují vyprodukovat ohromné množství rostlin s identickým vzhledem ke komečním účelům. V domácím prostředí toto témeř nelze praktikovat – množí se na specielní výživném podkladu, laboratorní čistota, teplota apod….
Toto jsou fotografie semenáčů z výsevu cca 5-6 týdnu starého, semena byla získána výměnou s jinou " pěstitelkou" fialek, takže nevíme, jaké semenáče budou a zda vůbec dorostou do květuschopných rostlinek. Semena byla vyseta do čistého vermikulitu, do plastové krabičky s víčkem, nahrazující skleníček a umístěna pod lampu. Nyní cca po 5 týdnech jsou semenáče v počtu 25 vysoké kolem 1 cm). Zhruba za měsíc se podíváme, jak pokročily v růstu.....
semenáčky cca ne po jednom ale dvou měsících (velikost 3 cm a roste druhý pár "pravých" listů)